+

Petra Peterková

Péťa už pro mě Ženou roku je, i bez soutěže. Je to žena, která více než 20 let pracuje ve firmě, kde pracují převážně ženy. A už několik let si pohrávala s myšlenkou, jak ženskou komunitu družit. Protože poznala, že každá má svůj životní příběh a žádný není jako přes kopírák a každá žena je jedinečná. Proto před rokem a půl rozjela projekt Živé ženy. Konceptem je talkshow, ale jiná. Nezve si jen celebrity, ale obyčejné ženy, které mají co říct. Tématy byly například insolvence, úmrtí dítěte, diety, móda... Díky jejímu pořadu se jednou za čtvrt roku sejdou kamarádky, maminky s dcerami, kolegyně z práce a jdou si na chvíli odpočinout od plotny a dětí. Její talkshow je inspirující ve všech směrech. Z emotivních příběhů jejích hostů, si člověk vezme to, co potřebuje. Buď, že nic není tak horké, jak se uvaří a nebo, že když po něčem budu toužit, dosáhnu na to! Je to nesmírně energická žena, taková vichřice, zároveň ale velmi empatická. Obdivuji ji za to, co a jak dělá a právě proto ji nominuji na Ženu roku 2018.

+

Polina Ševčíková

Polina má obrovský talent a čich na rozjezd nových projektů pd rodinných center až po online kampaně. Je spoluzakladatelkou úspěšného rodinného vzdělávacího centra Chytrulky, Jazykové školy Cooltio a také soukromé Montessori školky. Nyní ale napnula vaškeré své síly k online marketingu a projektu Žijeme online, který pomáhá začátečníkům s tvorbou online kampaní.

+

Petra Bartoňková

Petřiným největším koníčkem bylo vždy malování a snila o tom, že se jednou stane i profesí. Když se po dlouhých letech strávených pracovně v zahraničí, kde se živila mimo jiné i jako průvodkyně na Kostarice, vrátila zpět do Čech, snažila se pro to udělat maximum. Po nocích malovala a tvořila a po čtyřech letech měla svou první vernisáž. Následně spolu s kamarádkou založila také značku Pura Vida, která se zaměřuje na krásně barevnou, sportovní módu pro ženy a inspiraci čerpá právě v barevnosti a rozmanitosti Kostarické přírody.

+

Michaela Kašparová

Mým cílem je dělat radost druhým. Pořádám tématické plesy pro děti s ojedinělou výzdobou, bohatou tombolou a neotřelým programem. Jsem pro nevěsty druhou rukou v celé cestě plánování za jejich snem nezapomenutelného svatebního dne, kde většinou všechny zjistí, že nic není nemožné. Dekoruji plesy a firemní večírky. Vše si navrhnu, vyrobím, vyfotím. Vlastním studio s půjčovnou dekorací na jakékoliv oslavné události a jsem také fotografkou, která zachytí moment bez povelu "úsměv, fotím". Graficky zpracovávám svatební a jiné oznámení, pozvánky, plakáty, loga a pomáhám začínajícím podnikatelům s marketingem. Bez rodiny a dobrého zázemí by to nešlo, jsem velmi vděčná, že je mám a právě švagrová mi již dlouhé týdny opakovaně připomíná, že bych to v téhle soutěži měla rozhodně zkusit.

+

Lucie Laštůvková

Lucka (rodným příjmením Černohorská) má svůj e-shop i obchod v Liberci, kde prodává sukýnky (www.blackmountain.cz). Je geniální! Navrhuje a šije naprosto úžasné kousky, které ženám sedí, lichotí postavě a každý kousek je úchvatný originál. Je čerstvou maminkou, takže se pustila i do pohodlných kojících šatů. Na facebooku je i Blackmountain bazar, kde je 4500 aktivních členů a o každou sukýnku je téměř boj. Lucka byla moje spolužačka na ZŠ 9 let. Vždy byla moc hodná, oblíbená, kreativní. Se svojí značkou Blackmountain začínala úplně od nuly, šila na zakázku, pak i prodávala na Fléru a nyní už má několik zaměstnanců a nespočet obdivovatelek, její firma pořád neskutečně rychle roste. Pro mě je její tvorba balzám na duši, na web se chodím ráda i jen kochat pohledem. I kdyby Lucka nevyhrála, tak pro mě Ženou roku je a pořád bude! Obdivuji její píli, vytrvalost, kreativitu a smekám před tím, že vytvořila něco kouzelného.  

+

Zuzana Bílková

Zuzana se po vystudování vysoké školy právě rozkoukávala ve svém prvním zaměstnání, když se dozvěděla, že v jejích rodných Palkovicích patrně ukončí provoz manufaktura Batex na vlněné přikrývky. Přišlo jí líto, že by mělo skončit něco s tak silnou tradicí. Nakonec se bez jakýchkoliv zkušeností s podnikáním rozhodla firmu koupit. Ze dne na den se tak z ní stala podnikatelka se zodpovědností za své zaměstnance. Byl to obrovský risk, ale už za čtyři roky Zuzana získala ocenění Živnostník roku Moravskoslezského kraje a firma se brzy stěhovala do nových prostor, protože ty staré už nevyhovovaly stářím ani velikostí. Nyní je to už osm let a Zuzanina firma se stále rozrůstá, modernizuje a rozšiřuje svůj unikátní sortiment z ovčí vlny s prokázanými blahodárnými účinky na lidský organismus.

+

Barbora Boháčková

Barbora jako správná individualistka toužila vždycky rozjet vlastní podnikání. Vyzkoušela ledacos od masáží až po zverimex v online podobě, ale podvědomě stále cítila, že to není ono. Že nic z toho ji nikam neposune. A tak stále pátrala dál po něčem smysluplném, až ji napadlo, že by mohla přesvědčit firmy, aby poskytovaly lidem dárky, dělali si tak reklamu a Barbora by je doručila těm správným lidem. Těmi lidmi jsou nejčastěji maminky v porodnicích, pacienti na gynekologických a pediatrických odděleních či mateřské školy. Nápad se velmi ujal a Báry projekt Dárky za vás roste. Bára v rámci své firmy spustila další projekt pro maminky - Baby Ambasadorky, který dává maminkám možnost si na mateřské dovolené něco přivydělat. A pro maminky chystá také pravidelný Smajlee Den, při němž se pobaví, něco nového naučí a okouknou nové trendy. Báru prostě baví dělat maminky šťaatnější a to i proto, že je sama maminkou dvou dětí.

+

Kateřina Sanetrníková

Přistěhovala se z Ostravy do cizí vesnice a v nejbližším městě začala úplně od nuly budovat svou firmu při třech malých dětech. Jde o spolek s názvem Klub Inspirace, což je vzdělávací a multifunkční centrum, které propojuje dětský svět se světem dospělých a je zaměřen směrem ke zdravému životnímu stylu a na tradice. Nachází se na malém městě na severní Moravě v Bílovci. V Klubu najdete dětské herny, cvičební a vzdělávací sály, recepci s obchůdkem a dětským koutkem. Jsou zde aktivity jak pro děti, tak pro dospělé a každý si zde může najít kousek pro své já. Klub je odběrným místem farmářských bedýnek a plánuje se rozšíření na ostatní farmářské výrobky od drobných farmářů a podnikatelů.

+

Jana Půlpánová

Jana je výjimečná v mnoha směrech a také ve své důslednosti v tom, co dělá. Jejím podnikatelským působením i životním stylem jsou ekologie, zero-waste, zdravý životní styl a jóga. Jako podnikatelka působí na trhu zdravé výživy s instantními kašemi značky JAPŮ, firmám radí v záležitostech bezodpadového hospodářství (Envirostyl.cz), aktivně propaguje veganský a ekologický způsob života a je klíčovou lektorkou studia Yoga Karlín. Jana byla v roce 2018 zahrnuta do speciálního vydání časopisu Forbes "Forbes Woman: Startup Girls".

+

Ester Odstrčilová-Engelová

Ester Engelová je uragán, který vás pohltí a už nepustí. Je to bohémka, nehasnoucí inspirace, která vám dodá chuť konečně si splnit i ten váš sen. Ten její byl probouzet k životu drahé kameny. A podařilo se jí to. Vlastně se jí to daří pořád. S manželem Markem pod značkou Esterstyl vyrábějí nádherné šperky, každý na míru a s láskou. Každý má za sebou nějaký příběh. Ester vrací k životu tradiční klenotnické řemeslo (jak pracují můžete na vlastní oči vidět v jejich dílně v Konviktské ulici), které propojuje s moderními technologiemi, ale především s uměním. Šperky, které tvoří, jsou podle ní dialogem mezi člověkem a kamenem. Já s nimi rozmlouvám víc než ráda...

+

Markéta Šťastná a Monika Rummler

Vytvořily jsme unikátní projekt (www.madeformoms.cz) cílený na nastávající či čerstvé maminky, založený maminkami, které si přejí, aby s dítětem nebylo zapomínáno na úžasnou ženu, která miminko přivedla na svět. Produkty mají za cíl pečovat, rozmazlovat a rozradostnit obdarovanou. Spolupracujeme s charitativní společností a část zisku jde na handicapované děti. Kosmetické produkty Bloom and Blossom, jež jsou součástí projektu, jsou vytvořeny s myšlenkou, že je budou používat ženy v tom nejcitlivějším období. Svou práci a děti milujeme! A těšíme se, že více přátel, partnerů i samotných žen se naučí více si užívat rozmazlování!

+

Eva Urbanová

Eva je maminkou dvou malých dětí, která miluje naši zem, naše plodiny a skvělé výrobky a ráda podpoří šikovné zlaté české ručičky. Podniká necelé 4 roky s Českými bedýnkami. Za tu dobu stihla nečekaně otěhotnět, postavit eshop, vybudovat a vymazlit kamennou prodejnu a loni v září o vše přijít vlivem kalamity v panelovém domě. Bedýnky šly do krásných míst, i panu prezidentovi a po světě jich "létá" již přes dva tisíce. Eva vše připravuje sama s truhlářem, grafikem a laserovým expertem. Připravuje skvostné firemní kolekce na přání, ale i na rodinné oslavy a i vy tak díky její práci můžete dopřát svým nejbližším či obchodním partnerům nejlepší českou kvalitu v podobě voňavé poctivé bedýnky ruční výroby a fantastických chutných náplní od regionálních výrobců. Naše česká zem si zaslouží podpořit plodiny a lidi, kteří zde pilně a poctivě pracují. A Eva si zase zaslouží nominaci už jen proto, kolik snahy a lásky věnuje prosazení malých živnostníků v  České republice a kraji, ve kterém bydlí.


+

Eliška Tomková

Eliška Tomková je módní návrhářka, která tvoří slow fashion a obléká nejen úspěšné manažerky a podnikatelky, ale i nevěsty a slečny na maturitní plesy... Jedná s každou klientkou osobně, naslouchá, poradí a hlavně tvoří módu na kterou si vytvoříte příjemnou závislost. Osobně jsem k ní kdysi přišla pro jedny šaty, dnes Eliščiny modely tvoří skoro celý můj šatník.

+

Monika Mackovíková

Moji kamarádku a zároveň i kmotřenku Mgr. Moniku Mackovíkovou nominuji do kategorie Byznys proto, že na prahu svých 45. narozenin udělala odvážné rozhodnutí a po letech strávených jako zaměstnanec, byť v manažerských pozicích, se rozhodla vykročit do neznáma a nejistoty a začala podnikat ve zcela jiném oboru, než ve kterých působila. Rozhodla se pro výrobu tradičních buchet a koláčů z poctivých surovin, spustila první výhradně buchtový eshop svého druhu v ČR a buchty a koláče i rozváží na pracoviště, do firem, podniků i domácností. Ačkoliv podniká teprve krátce, zatím se jí velmi daří a ohlasy jsou velmi dobré. Za mě si zaslouží být nominována především za odvahu udělat krok do neznáma, začala podnikat bez úvěrů, od nuly a také proto, že kromě podnikání zvládá i plno dalších aktivit, především povinnosti v rodině (má tři syny školou povinné) a také ve farnosti, kde pomáhá při různých akcích, a mj. také pravidelně píše články a aktuality do obecních novin. Více o ní a jejím podnikání na www.buchtydofirem.cz , www.buchtyzbelkovic.cz.

+

Denisa Dudová

Denisa je bojovnice. Po 10 letech práce pro Vodafone se rozhodla osamostatnit a založit značku Zaerkováno. I když je registrace obchodních známek, které se Denisa věnuje, právničina, Denisa do projektu vkládá kus sebe a podařilo se jí toto odvětví právní praxe neobvyklým způsobem zlidštit a přiblížit nám smrtelníkům. A jde dál. Své know-how si nedrží pro sebe pod pokličkou. Zjistila, že každý druhý si registruje svoji ochrannou známku sám. A proto se rozhodla nabídnout své zkušenosti široké veřejnosti a v současné době píše knihu. Lidskou, srozumitelnou, zábavnou, stejně jako je Denisa sama. Na Denise si nejvíc cením toho, že se nebojí jít za svým štěstím. Nezalekla se ani počátečních neúspěchů v samostatném podnikání. Na nic si nehraje a cokoliv na rovinu přizná. Místo toho, aby se litovala, našla si druhou práci, aby její sen mohl žít a její snaha, výdrž a úsilí se vyplatily - Zaerkováno roste a kvete do krásy stejně jako Denisa.

+

Eva Lövenhöferová

Eva je inspirativní žena, která i na mateřské dovolené se svými 3 dětmi pracovala na zvelebování bydlení a tím pádem i života dalších lidí. Dělá lidem život uspořádanější, hezčí a funkčnější skrze svou práci, kterou dělá s láskou. Navíc je to velice pozitivní, chytrý a milý člověk, který lidem dodává energii a podporu. Je to žena, jakou bychom měly být my všechny. Láskyplnná, akční a nápaditá. Svým životem inspiruje ostatní. Svojí prací pomáhá.

+

Aneta Martinek

Aneta je ten nejvíc inspirativní člověk, kterého znám. Ve své dosavadní kariéře došla tolika úspěchů díky své obětavosti, velkému smyslu pro spolupráci a hlavně díky tomu, že vyzdvihuje ženy kolem sebe s sebou nahoru. Založila konferenci WO.men právě proto, aby pomáhala ženám, které nemají dost sebevědomí k tomu, aby si řekly co potřebují a šly si za svými sny. Je eventová a marketingová ředitelka v GrowJOB Institute, kde se zabývá hlavně managementem konferencí jako je Kritické myšlení, Osobní růst nebo Leadership. Angažuje se ve skupině #holkyzmarketingu, kde má také na starosti eventy a snaží se budovat komunitu žen, které si pomáhají. Mimo to pomáhá nesčetně firmám a projektům s marketingovými strategiemi a PR. Pokud by si někdo zasloužil ocenění za to, co dělá, ale hlavně jakým způsobem to dělá, je to právě ona.

+

Jolana Knobová

Své celoživotní zkušenosti využila v podnikání a našla díru na trhu v ČR. Založila konzultační a poradenskou firmu v oblasti hygieny, zaměřující se na gastroprovozy a pomáhá tak svými zkušenostmi provozovatelům předejít pokutám ze strany kontrolních orgánů. Zabezpečuje klidný spánek pro všechny, kteří chtějí podnikat v gastro a neví jak na to.

+

Sylvie Majerová

Sylva Majerová je umělecká šperkařka samouk a svou tvorbou dokázala zaujmout i ve Španělsku, Itálii a Chorvatsku. A to díky skvělému využívání sociálních sítí. Dokázala oslovit řadu žen svou eko a slow jewellery collectione ze stříbra a polodrahokamů. Má tři malé děti, odešla z velkoměsta na venkov žít tzv. rostlinný život. V tom je zajímavá cesta jejího příběhu a inspirace pro další rodiny, jak zvládat výchovu, práci, vztahy, manželství a to výjimečnými znalostmi, kterými disponuje, spojením hi-technologií a ryzím eko stylem denního života.

+

Kateřina Raždíková

Katka v roce 2015 opustila jistotu zaměstnání v personální agentuře a stala se na plný úvazek spolumajitelkou nové společnosti, jejíž poslání se týká oblasti, která jí je nejbližší. Totiž pejsků. Hlavní činností společnosti je prodej chovatelských potřeb pro psy, ale hlavní misí je pomoc pejskům v nouzi a šíření osvěty v tématech množení psů, jejich výchovy a vhodného krmení. Věděla, že to nebude lehká cesta, protože trh je to náročný a konkurence veliká. Od začátku do společnosti dávala všechno. Dokonce tolik, že po půl roce skončila v nemocnici a musela si dát měsíc v omezeném režimu. Věděla, že k tomu musí přistupovat trochu jiným způsobem. O nic méně energie, ale jiným přístupem, aby se to neopakovalo. Tak, jako už mnoho společností, i tato si procházela svými dětskými krůčky v garáži, obýváku a komoře rodinného domu v Brně. Ve všem, co dělá, se snaží zužitkovat svoje vědomosti ze školy a své zkušenosti. Pořád ale měla pocit, že jí ještě něco chybí a našla to na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně v oboru Ochrana zvířat a welfare. I když už měla za sebou úspěšně vysokou školu v oboru ekonomie, rozhodla se ve svých 28 letech dál intenzivně vzdělávat ve směru, o kterém byla přesvědčená, že společnosti a její misi pomůže. Díky studiu získala vědomosti a kontakty na odborníky v tématech ochrany zvířat, které byla schopná ihned využít pro dobro věci. Na podzim roku 2017, kdy si společnost získávala náklonost už tisíců zákazníků, opustila společnost rodnou garáž a přestěhovala se do větších prostor, které nabízely další možnosti růstu a příchod prvních zaměstnanců. V rekordním čase se podařilo otevřít Pejskovu výdejnu a vytvořit tak prostor, kam si může kdokoliv s pejskem přijít pro odbornou radu, vyzkoušet, co se mu líbí a udělat radost sobě i svému chlupáčovi. Co je ale hlavní, s otevřením nových prostor a rostoucí společností, mohla Katka začít intenzivně plnit svoji misi a pomáhat. Vymyslela program Pomáháme, ve kterém se díky nákupu každého zákazníka odloží 2 % z hodnoty jeho objednávky a každý měsíc se tato částka rozdělí mezi 3 vybrané organizace, které se zabývají záchranou opuštěných psů. Měsíc co měsíc se tak posílají finanční prostředky nebo krabice potřebného vybavení do azylů a aby toho nebylo málo, sama si ke svým dvěma anglickým buldokům vzala od listopadu z azylu do dočasné péče buldoka s nejistou minulostí, který má nemocné zadní packy a musí na těžkou operaci. Pro něj, naše buldoky, ale hlavně i pro mě, byla Katka Ženou roku 2013, 2014, 2015, 2016, 2017 a zcela určitě je i Ženou roku 2018.

+

Martina Hloušková

Martina je mladá žena, která se při rodičovské dovolené rozhodla podnikat. Začala vyrábět a prodávat bylinné sirupy. Téměř všechny bylinky si sama pěstuje a postupem času se stala odbornicí na jejich účinky. Nyní vyrábí sirupy z více než 25 bylin a svým zákazníkům dokáže poskytnout cenné rady. Formou přednášek se snaží rozšiřovat osvětu o bylinách. Do toho vychovává dvě malé holčičky s kterými společně s manželem vedou aktivní život a snaží se jim ukázat i řadu míst v blízkém i vzdálenějším okolí.

+

Simona Straková

Rozhodla jsem se vzdělávat širokou veřejnost ve správné a efektivní péči o zuby. Otevřít oči veřejnosti, jaký je klamný systém reklam využívající jejich nevědomost. Natáčím instruktážní videa na svůj blog Zdenickudentalnihygienistky.cz. Na instagramu každý týden dělám živá vysílání jako poradnu.

+

Pavlína Dvořáková

Pavlína je má dlouholetá kamarádka. Založila úspěšnou PR agenturu, angažuje se v charitativních projektech, zastupuje například Kamila Vašička, kamaráda a paralympijského sportovce, kterému pomohla dostat se až na Paralympidádu. Je zakladatelkou projektu Life is Fashion, který podporuje české návrháře a udržitelnou módu. Je inspirací a podporou pro mnoho žen.


+

Hana Kořínková

Je úžasnou ženou, matkou, kamarádkou, učitelkou i podnikatelkou. Umí spojovat lidi, děti, práci a projekty směrem k dětem duší a tělem.. Je zapojena do projektu Malá jóga a vede lekce jógy nejen ve studiu, ale navštěvuje i další zařízení pro děti a dospělé, kromě toho, že ve spolupráci s Nadačním fondem Plné vědomí vede také lekce jógy pro děti v dětských domovech. https://www.joganaoblacku.cz/

+

Věra Formánková

Paní Věru znám více než 20 let. Chodili jsme k ní s kamarádkami do posilovny a také na aerobic, který celá ta léta každý den cvičí a vyučuje ženy a dívky. Byla i učitelkou Miss Aerobic 2005 Nikoly Vykydalové a právě si buduje svoji posilovnu, kterou by měla mít už brzy v provozu - zaslouží si to. Je to žena s velkým Ž, mám ji moc ráda a vážím s jí.

+

Sandra Arbesová

Moje dcera je skvělá, podnikavá a úspěšná manažerka v mezinárodní reklamní agentuře. Několik let i sama v oboru podnikala. Ve 35 letech je svobodnou matkou 16,5letých dvojčat, která úspěšně studují na středních školách. Ona sama dostudovala vysokou školu, při které pracovala. Již ve 23 letech se z marketingové manažerky hotelu dostala na pozici ředitelky. Je to velký dříč, optimista s neutuchající energií a stále novými myšlenkami a nápady. Věřím, že si svou výjimečností a tím vším, co zvládá, zaslouží uznání.

+

Petra Műllerová

Má kamarádka Petra je silná žena. Obdivuji, co vše zvládá - svou práci jako kadeřnice ve svém salonu, kam se rádi vracíme., rodinu, kde vyrůstají dva dospívající chlapci a ještě jí zbývá dost energie přivést a motivovat druhé k pravidelnému běhu a pohybu. Stala se koučem proto, aby pomáhala druhým. Díky ní si život umíme užívat, cítíme se lépe a máme krásné, zajímavé a obohacující zážitky.

+

Lucie Gramelová

Lucie Gramelová je lektorka, polyglotka, autorka učebnic řečtiny, turečtiny a nejnověji knihy Jak vyzrát na cizí jazyky a zároveň autorka blogu Jazykový koutek, který úspěšně vede již více než jedenáct let. Svou prací aktivně přispívá k tomu, aby se vnímání cizích jazyků, stejně jako postoj k jejich studiu, změnil. Díky své publikační a přednáškové činnosti, které se intenzivně věnuje, získala a oslovila již velmi početné publikum a získala si respekt a uznání svých kolegů a kolegyň. Lucie se však nestará jen o své studenty a posluchače. Stejně tak je velkou inspirací a oporou pro mnohé kolegyně a kolegy. Velmi si vážím toho, že nezištně sdílí své získané životní zkušenosti a to v rámci přednáškové řady, kterou nabízí na FF UK, na setkáních skupiny Jazykových volnonožců nebo na konferencích jako jsou: Englishbooks Days, Polygloti se nebiflují či na seminářích a workshopech pro Městskou knihovnu v Praze či Elpidu, o které hovoří jako o své srdeční záležitosti. Lucie Gramelová je také příkladem toho, že lze skloubit péči o tři děti s podnikáním, pokud je to to, co máte opravdu rádi. I v tomto ohledu si jistě zaslouží velký obdiv. Jsem moc ráda, že s ní mohu spolupracovat a zároveň ji poznávat i po lidské stránce. Pro všechno, co Lucie dělá a tím jaká je, je pro mě právě ona Ženou roku 2018.

+

Martina Yilmaz

Když jsem v mém oblíbeném časopise ŽENA A ŽIVOT uviděla článek, že startuje tato soutěž, nejdříve jsem se jen skepticky pousmála, ale pak jsem si řekla - a proč to vlastně nezkusit? Chtěla bych ukázat a motivovat ostatní ženy, že se vyplatí jít si za svým cílem. 10 let jsem pracovala v HR, práci jsem odváděla nadstandardně, ale nikdy mě moc netěšila. Od malička jsem milovala sport, který je moje největší hobby, postupně jsme se dostala k trenérské licenci a trénování skupinových lekcí. Naplňovalo mě vidět nadšené lidi, které pod mým vedením dělají pokroky. A tak jsem si vysnila své cvičební studio a sen se pomalu stal skutečností. Poprvé tedy mohu říct, že je moje hobby i mou prací.


+

Jitka Hajšmanová

Nominuji svoji nejlepší přítelkyni, která je mojí spřízněnou duši již od střední školy.Ale zvláště v posledních letech, už je to celá dekáda, mě drží nad vodou. A to i přesto, že má rodinu - dvě děti, syna a dceru, která začala chodit do školy, pečuje o nemocného otce a leží na ní starost o celou domácnost. Byt pomáhá, sama má velké zdravotní problémy a v manželovi nemá v tomto ohledu žádnou oporu. Zároveň chodí do práce na plný úvazek. A její zaměstnání rozhodně stojí také za zmínku. Již 18 let pracuje v Městské charitě Plzeň. Zpočátku jako terénní sestra, což obnáší ošetřování nemocných ve vlastním domácím prostředí a po absolvování bakalářského studia zastává 9 let pozici vedoucí úseku charitní ošetřovatelské služby a hospicové péče. Loni obdržela cenu sv.Vincence od Diecézní charity a je držitelkou titulu Andělské ruce, což je ocenění města Plzně z rukou primátora pro pracovniky v sociálních službách a dobrovolníky. V tomto případě se nejedná jen o zaměstnání, ale o poslání. Již to svědčí o jejím velkém srdci. Co se týká pomoci ve vztahu ke mně. - nebýt její empatie, obětavosti, trpělivosti, nevím, jak bych svůj život zvládala. Jsem sama, bezdětná, bez peněz a plně invalidní, což je v mých 50 letech "skvělá bilance". To ona mně pomohla, když jsem se téměř po 20 letech rozváděla,naslouchala mi a stále naslouchá, při mých nesčetných pokusech a následných nezdarech navázat po rozvodu nový, plnohodnotný vztah. Je to ona, kdo mě donutil a šel se mnou k lékaři, kde mi diagnostikovali zhoubný nádor v pokročilém stádiu, a tak mi zřejmě zachránila život. A je to také ona, kdo mi i nadále v nelehké životní situaci do které jsem se dostala v důsledku dlouhé nemoci, pomáhá. Mám hluboké deprese, spojené s panickými úzkostmi a po ekonomické stránce žiji pod hranicí chudoby. Její pomoc je nejen psychická, finanční a ve formě potravin, ale vezme mě s rodinou třeba na výlet do přírody nebo do společnosti, abych přišla na jiné myšlenky. Nemám jinou možnost, jak se jí odvděčit, snad jen, kdyby ona sama někdy potřebovala pomoc, budu tady pro ni. A proto jako velké poděkování za vše, co pro mě nezištně dělala a dělá, je mým velkým přáním, aby se stala ženou roku.

+

Denisa Veselá

Je to úžasná bytost. Skvělá kamarádka, která mě nikdy nenechala ve štychu, vždy mě vyslechla, poradila, byla a je mi oporou. Neznám lepšího člověka. V mém srdci je a bude do konce života, zaslouží si být Ženou roku už jen proto, jak se snaží všem pomáhat.

+

Františka Ondrašiková

Františka vystudovala obor misijní práce a poté chtěla pracovat s drogově závislými. Na praxi se ale dostala do dětského domova s romskými dětmi, kde jí brzy došlo, že na misii není třeba jezdit do Afriky. Volba padla na východoslovenské Rankovce, což byla v době jejího příchodu jedna z nechudších romských osad - všude haldy smetí, lidé bydleli v polorozpadlých chatrčích, děti nebyly očkované... Založila proto občanské sdružení Pro lepší život, které pomáhá hledat lidem práci a podporuje děti ve škole. Díky sdružení má nyní v osadě práci třetina lidí a ve studiu tu teď po ZŠ pokračuje každé dítě. Dokonce se sdružení daří přesvědčit místní v tom, že se mohou dostat z bídy vlastním úsilím, důkazem čehož je, že se svépomocí podařilo postavit pro prvních šestnáct zdejších rodin zděné domy, což je pro místní komunitu velkou motivací nepolevovat v dalším snažení.

+

Markéta Rea Krausová

Díky přátelství Markéty a Míši jsem pochopila, že pohřeb může být krásný. Markéta a moje dřívější kolegyně Míša (36) se poznaly před osmi lety. Staly se z nich velké kamarádky. Loni na jaře Míša náhle vážně onemocněla. Následovala chemoterapie, transplantace, radost a naděje na uzdravení a pak šok z návratu nemoci… Markéta Míšu podporovala, v nemocnici s Míšou bývala někdy i denně. Povídaly si, smály se i plakaly. Přes všechno úsilí lékařů a Míšinu vůli žít se její čas naplnil. Míši máma požádala Markétu, aby se ujala proslovu na pohřbu. Markéta vedle proslovu připravila pro nás, přátele a blízké Míši, nádhernou možnost se s ní rozloučit tak, abychom mohli prožít zármutek, bolest, prázdnotu, ale také vzájemné propojení, podporu a lásku k Míše. Mluvili ti, co Míšu znali, síň byla provoněná příjemnou vůní palo santa a většina z nás přišla tak, jak bylo napsáno na pozvánce, v důstojných šatech, avšak v plných barvách života. To měla Míša ráda. Tento krásný a citlivý obřad mi umožnil cítit ztrátu nás všech a s láskou poděkovat za to, že Míša byla součástí mého života. Cítím, že Markéta byla pro Míšu blízkou přítelkyní v životě, v umírání i ve smrti a hloubka tohoto přátelství mě prostě zasáhla.

+

Daria Černovská

Moje mamka by se měla stát Ženou roku protože je přesně taková osobnost jakou by Žena roku měla být. Pracovitá, cílevědomá, ambiciozní, nikdy se nevzdává, v těžkých chvílích neztrácí humor a snaží se zůstat pozitivní. Vždy, když s něčím začne, dotáhne to dokonce. Je to pro ni výzva. O to více má radost z úspěchu. I když sama nemá moc, rozdala by se pro ostatní a vždy pozorně naslouchá druhým a pro jejich problémy se snaží najít řešení. Může být pyšná na svůj život, na dvě děti o které se starala sama a nic jim nikdy nechybělo. Takhle si Ženu roku představuji. Jako silnou a laskavou osobnost.

+

Jana Volková

Moje maminka je žena s velkým Ž. Je matkou tří dětí, manželkou, podnikatelkou a velmi kreativní, nádhernou ženou. Je pravým úkazem toho, že i když si projdeme těžkou životní situací, můžeme se odrazit ode dna a žít lepší život. Po těžkém rozvodu (po 23. letém manželství) se vzdala rodinného domu i velké, úspěšné firmy, kterou založila společně s manželem. Tehdy se jí život rozsypal a ona se zapřísáhla, že se po druhé už nikdy nevdá. Myslela si, že hlavní éra jejího života skončila. Brzy si ale uvědomila, že to není konec a že pro lepší zítřky udělá maximum. Dnes žije ve šťastném manželství, je majitelkou půjčovny a prodejny společenských šatů satypardubice.cz , kam za ní jezdí ženy z celé republiky. S novým manželem si postavili úchvatný dům u rybníka, který obdivuje široké okolí a na základě toho si založili stavební firmu dekorstav.cz , kde se moje maminka (kromě jiného) věnuje návrhům designu interiérů. Z lásky k dětem pomáhá své dceři fotografce fotit čerstvě narozená miminka, která v její náruči usínají během minuty. Miluje kreativní činnosti, šije kabelky, tvoří šperky, maluje obrazy a mnoho dalšího. Ve volných chvílích se věnuje nám dětem a také svým třem vnoučatům. Je nádhernou ženou a dokazuje, že i v padesátce může být žena krásná a sexy (opravdu, když já se sestrou a s mámou někam jdeme, muži všech věkových kategorií se otáčejí právě za ní). Je to má nejlepší přítelkyně a nejlepší máma. Vždycky tu pro nás byla a tímto bych ráda udělala zase já něco pro ni. Proto ji nominuji na Ženu roku, protože ona je opravdu tou pravou, inspirující ženou.

+

Irena Tomascová

Irena před více než 6 lety opustila vysokou manažerskou pozici, aby podpořila nápad a sen své dcery Karoliny. Spolu tak vytvořily projekt Správná podprsenka, v rámci kterého pomáhají najít pro každou ženu takové prádlo, které zvedne nejen její sebevědomí. Začátky nebyly jednoduché, obě celý den prodávaly, ale také objednávaly nové zboží a řídily celé podnikání. Jelikož bylo důležité najít pro každou ženu správnou velikost podprsenky, musely oslovit řadu zahraničních společností a ne vždy se setkaly s pochopením. Dokonce někteří dodavatelé ani nechtěli do České republiky zboží dodávat, díky špatný předchozím zkušenostem. Nakonec i tyto překážky překonaly a nyní mají ve svých obchodech výběr různých zahraničních značek s obrovskou škálou velikostí, střihů a materiálů. Irena dokáže nejen skvěle poradit zákaznici s výběrem správné podprsenky, ale také jezdí na veletrhy, kde s Karolinou vybírají nové kolekce spodního prádla. Zároveň řídí společnost Správná podprsenka po finanční a výkonné stránce. Dnes má společnost dva kamenné obchody, prosperující eshop a plánuje do budoucna další rozvoj. Prostě silná žena a skvělá maminka.

+

Hana Karafiátová

Moje kamarádka Hanka, která je od dětství upoutána na kolečkové křeslo, žije život, o kterém si mnoho z nás, kteří mohou chodit a nemají takové zdravotní problémy, mohou nechat jen zdát. V životě zažila mnoho věcí, jelikož se tak už narodila, nikdy nezažila radost z toho jaké to je chodit, přesto žije svůj život naplno. Obdivuji ji za její úsílí a pili k dosažení vysněného cíle a to mít kariérní ambice jako my ostatní a stát se koučkou a NLP. Celý život slýchala, že něco nejde nebo nemůže. Ona se snaží tyto mýty zbořit a bojovat za to, co chce. Je to skvělá kamarádka. Nepohrdne dobře vychlazeným pivkem a poradí a pomáhá tam, kde je to potřeba. Za to ji obdivuji a má můj respekt. Je to laskavý a srdečný člověk. Osud nás dal dohromady, když jsme ani jedna pořádně nevěděla co se životem a kam se dál ubírat. Je to přes dva roky, co se přátelíme, ale jako bych ji znala celý svůj život. Její koníčky: studium angličtiny, pomoc zvířátkům v útulku, výlety, posezení s přáteli, cestování, kurzy a přednášky. Každá z nominovaných je pro někoho drahá a zaslouží si vyhrát, ale Hanka je jedinečná osoba a zářící osobnost. Budu moc doufat, že se poštěstí a víc lidí ji uvidí tak, jak ji vidím já.

+

Petra Prokopová

Petra je žena s nejkrásnějším úsměvem. Upřímná, přímá, lidská, skvělá a plná energie. Dříve se věnovala vzdělávání maminek na mateřské dovolené, aby se mohly začlenit zpět do pracovního procesu. V životě žen to je velice důležité téma a těžký krok - to zjistí každá, až když to přijde... Je úžasnou markeťačkou, která pomáhá firmám, zejména těm ženským, fungovat a být vidět. Kvůli svým bolestem zad se navíc vzdělala na poli fitness a ze dne na den se pustila do osobního trenérství, aby své znalosti předávala dál a mohla pomáhat lidem. Mně osobně pomohla, když jsem byla těhotná, i později. Pomáhá a inspiruje neustále. Je úžasnou přítelkyní a ženou.

+

Pavlína Mráčková

Protože je nejlepší a nejobětavější maminkou na světě a pro to, že si TO ZASLOUŽÍ. Zažila mé dospívání, vždycky trpělivě řešila mé problémy a nyní je skvělou babičkou. To vše nás během života spojilo a jsme nejlepšími kamarádkami. Má velmi náročné zaměstnání a moc si jí teď neužijeme. Ráda bych jí udělala radost a věřím, že si toto ocenění zaslouží.

+

Lucie Rychlá

Ráda bych nominovala svou dceru, která je moje zlatíčko a také moje kamarádka, která mi dává radost do života a díky níž se necítím stará, jelikož si s ní a jejím prckem mohu život užívat. I když je na syna sama, tak věnuje svůj čas i mně. A co na ní mám opravdu ráda je, že se snaží pomáhat i druhým. Když jdeme do obchodu, tak prostě vyndá třeba 100,- a dá je starým, potřebným lidem, jen aby jim udělala radost atd. A přitom sama toho tolik nemá. Kdyby takových lidí, kteří rozdávají radost a snaží se pomáhat druhým bylo víc, tak by byl ten svět hned krásnější.

+

Michaela Vykopalová

Šíleně silná osobnost. Musela vytrpět těžkou nemoc své dcery, které nakonec pomohla k uzdravení. Stará se o celou rodinu a je pro všechny velkou oporou, nejen v těžkých chvílích. Vystřídala spoustu prací, jen aby vždy měla dost peněz k uživení rodiny. Vždy upřednostňuje druhé před sebou a proto je skvělou kandidátkou na Ženu roku 2018.

+

Martina Reimerová

S Martinou se známe už spoustu let. Je to člověk, který je velmi akční a přátelský. Svými nápady vždy dokáže strhnout i ostatní. Aktivně rozvíjí svůj malý kadeřnický salón a vychovává sama dvě dcery. Jak už to bývá, život nám přináší i situace, které navedou naše snažení úplně jiným směrem. A i když to jsou zážitky smutnější, jako když nám onemocněla kamarádka, i tyto okamžiky se dají obrátit v něco pozitivního. Martinu tato zkušenost inspirovala natolik, že svoje aktivity zaměřila na pomoc ženám s onkologickou diagnózou. Před dvěma lety založila specializovanou prodejnu Zdravotnických potřeb, což nebylo úplně jednoduché, protože v této oblasti je neskutečně mnoho nařízení a schvalovacích procesů, které se musí splnit. Ale zadařilo se a vznikl unikátní projekt, který je svým zaměřením a servisem naprosto jedinečný. Tím to ale nekončí. Martina se svým nadšením a dobrou náladou snaží šířit problematiku následné péče i v nemocnicích, objíždí pražské i mimopražské pracoviště, pořádá prezentace a školení pro lékaře, neziskové organizace, sdružení pacientů,  aby se potřebné informace dostaly tam, kde je jich potřeba nejvíc. Sama z vlastní zkušenosti vím, jak je pro ženy důležité vědět, že život po léčbě nekončí a spousta věcí se dá dnes už vyřešit. I proto si Martiny velice vážím a fandím jí. Naplňuje totiž i moji životní filozofii, že ženy by si měly pomáhat.

+

Denisa Rohanová

Jestli obětavost a bojovnice mají jméno, je to Denisa Rohanová. Určitě by mnozí nebyli rádi kdybych si Denisu jako přítelkyni přivlastnila. Denisu považuje za kamarádku a přítelkyni mnoho lidí, kterým pomáhá nebo už pomohla v jejich boji s exekucemi. Denisa se svojí pílí a bojovností snaží prosadit výkon exekuce bez ponižování povinného a zbavování ho lidské důstojnosti. Na druhé straně však zastává názor, že dluhy se mají platit. A tak má naše Denisa uznání obou táborů. A jestli si někdo myslí, že je za to placená, tak upřímně, opravdu není. Myslím, že za všechny mohu napsat, že ji máme rádi.



+

Eva Lhotská

Jsem silná žena a inspirace nejen pro své blízké okolí. Myslím, že jsem velkým příkladem pro ostatní, hlavně své vrstevnice, svého blízkého kamaráda, že i v nelehkých životních situacích, jako je ta má (jsem již 9 let onkologickou pacientkou a stále procházím onkologickou léčbou), lze zvládat bez jakékoliv pomoci bližních (rodina): práci, a s ní spojenou péči o studenty cizích jazyků a klienty (turisty), péči o maminku, která také neměla lehkou životní situaci (nádor na mozku) a bohužel mě letos v březnu navždy opustila; život, ač někdy velmi těžce, který není samozřejmostí. Mít z něho radost, šířit úsměv a stálý optimismus kolem sebe. Myslím, že můj životní příběh stojí za zveřejnění.

+

Barbora Sedláková

Při přečtení vyhlášení této soutěže nás sedělo u kávy sedm. Na dotaz "Kdo se přihlásí?" zaznělo sedmkrát "Já ne!" Na další dotaz "A koho přihlásíme?" se sborově ozvalo "No přece Barušku". A vůbec to nebylo tím, že Baruška nebyla na kávě s námi. Na řadu přišlo telefonování společným přátelům a stejný dotaz "Koho bys přihlásil/a do soutěže "Žena roku 2018?" a z mobilů se neslo "Barů" "To je jasný, Barču" "No koho asi, Barborku" "Hele, mě napadá jedině Barů" "Nenaštvi se, ale pro mě je to Baruška".  A tak přihlašujeme NAŠÍ Barborku. Baruška je človíček se zlatým srdcem. Nejen, že svůj profesní život zasvětila péči o nemocné a nemohoucí, ale i v civilním životě je oporou pro své blízké. Ač je křehká tělem, laskavostí a nezlomnou sílou by předčila i zápasníky. Bára je člověk vyznávající morální hodnoty a z těchto hodnot by nikdy neslevila. Poctivost, slušnost, pravda a tolerance - to dělá z Barušky ženu s velkým Ž. A právě proto, že pro ni samotnou jsou tyto hodnoty samozřejmostí, my ostatní před ní smekáme. Víme moc dobře jaký poklad v Barušce máme. Nelinka a Tomášek mají v Barušce pečlivou a milující mámu, přítel František v ní našel nejen přítelkyni, ale jak sám říká - poklad nad všechny poklady. A my, Baruščini přátelé? My v ní máme spřízněnou duši, kamarádku co vyslechne, poradí, pomůže a hlavně - nikdy nezradí. Kdo jiný by pro nás měl být Ženou roku 2018 než právě Baruška?

+

Gabriela Tuatti

Ženou roku by se měla stát už proto, že je mou výbornou kamarádkou už cca 15 let a i když se mi odstěhovala až do Jeseníku, stále se navštěvujeme. Nominuji ji i proto, že přežila šílenou nemoc endometriozu a navzdory osudu i lékařům se vyléčila a má krásného syna. Nyní pomáhá dalším ženám nejenom otěhotnět, ale též jim radí, jak se mají chovat samy k sobě. Je také bylinkářkou.


+

Eva Krausová

Snad dělám život hezčím nejen své fence Megince z útulku, protože jsme tu jedna pro druhou, ale také svému kamarádovi Lukášovi, který by sice mohl být věkem mým synem, ale trávíme spolu volný čas hlavně v přírodě, na výletech a každoročně prožíváme společně kouzelnou Svatojánskou noc. Jsme tu také jeden pro druhého. Nemám totiž už nikoho z rodiny. Musela jsem před více jak rokem změnit práci, což v mém věku není jednoduché, navíc v místě, kde dobrá práce není... Takže dojíždím, protože dobrá parta lidiček v práci i prostředí je pro mne důležitější, možná víc jak peníze, ač vzhledem k tomu, že jsem na vše sama, i ty jsou potřeba. Letos mi bude 60 let, bylo by to milé potěšení uspět v této soutěži.


+

Lenka Vodičková

Rád bych nominoval svou přítelkyni Lenku. Je po DMO, vzdor její diagnóze ji její máma v dětství rozchodila, a i když je částečně na vozíku, je plně soběstačná. I když jí manželství nevyšlo, má z něj dvě skvělé děti (3 a 5 let) které nyní vychováváme spolu. Díky těhotenství musela přerušit střední školu, kterou si nyní dodělává dálkově, je na vyznamenání a úspěšně se blíží k maturitě - jeden z mnoha důvodů proč je pro mě "Ženou roku", kterou brzy požádám o ruku.

+

Klára Bílá

Klára je mámou dvou malých kluků, která před dvěma lety prodělala těžkou operaci nádoru na mozku. Mladšímu synovi bylo teprve pět měsíců a nikdo nevěděl, jestli ho ještě někdy uvidí, a to doslova. Prognózy byly, že se vrátí minimálně s poškozeným zrakem, v horším případě slepá. Loučení bylo těžké, syna musela odstavit a místo radování se z miminka nastoupit do nemocnice. Ale Klára všechno zvládla a vrátila se s plným zrakem, bohužel však s jinými problémy. Pobírá tak invalidní důchod a těžko by mohla pracovat v oblasti reklamy, jako v minulosti. Miluje však život a vrhla se do něj po svém "druhém narození" po hlavě. Splnila si svůj velký sen a začala vyrábět šperky. Zpočátku jen tak pro sebe a kamarády, později se zlepšovala a nyní už má vlastní značku klarabila.cz. Proč by měla zvítězit právě Klára? Určitě je mnoho žen, které si výhru zaslouží, ale Klára je přesně příkladem pro ostatní, že i když vše vypadalo naprosto zle a prognózy byly špatné, tak člověk může najít nové začátky a smysl života. Operace tohoto charakteru mnohdy člověka hodně změní a ne vždy to ustojí i partnerské vztahy. Klářino manželství bohužel nevydrželo a v současnosti se rozvádí, stěhuje, ale i přesto se snaží jít zase dál a být šťastná s tím co je. Život je o vzestupech a pádech a já bych jí nyní přála právě ten velký vzestup v podobě výhry. Věřím, že si její šperky najdou svou klientelu a ona si tak, i díky vaší soutěži, splní svůj sen.

+

Šárka Smíšková

Pro mě je Ženou roku, a nejen jednoho, jednoznačně Šárka. Je máma, kamarádka a iniciátorka. Motor, který táhne obrovskou silou a energií mnoho lidí, ať už v rodině, v neziskovce, kde prací s handicapovanými dětmi rozdává naději a nabízí podporu, nebo ve svých volnočasových aktivitách, mezi které patří například amatérský divadelní spolek, na jehož založení se podílela. Nikdy jí nedochází životní energie, naopak ji dokáže rozdávat lidem kolem sebe. Nezištně nabízí pomoc vždy, když může a nevzdává se ani ve chvílích, kdy by to už mnoho lidí udělalo. Ona prostě jenom ještě víc zabere a jde dál. Proto je mou Ženou roku.




+

Helena Šimková

Helena je i přes těžké životní zkušenosti optimistická, ráda pomáhá druhým, je pečující, zvládla úmrtí syna, jež měl svalovou atrofii a i přesto má radost ze života a své zkušenosti šíří dál. Věnovala se i dobrovolnické činnosti pro zdravotně postižené a vždy je tu pro své přátele. Je to žena, která má velké charisma.


+

Renata Sýkorová

Nonimace na titul Žena roku je pro paní Sýkorovou málo - podle mne je to Žena století. Pomáhá Dětskému domovu v Korkyni (tj. soukromý dětský domov, který m.j. přijímá sourozence a neodděluje je od sebe jako jiné domovy). Dále pomáhá Kočičímu útulku ve Svinařích (nemocné, neumístitelné kočičky) zejména na pozici fundraisera - a LDN Harmonii v Praze – Dubči (m.j. spolupořádá každoroční předvánoční večeři nebo oběd 23. 12.). Kromě toho je výbornou manželkou a matkou, zastává významnou manažerskou pozici ve firmě ELITEX Machinery s.r.o. – Kdyně (tedy v ryze mužském světě). I firma jejího zaměstnavatele je významným sponzorem Dětského domova v Korkyni. Kromě toho je to žena, která nikdy neodmítne pomoc komukoliv - svým sousedům, přátelům, známým i neznámým lidem. Na paní Sýkorovou přesně platí Zátopkovo heslo (ze známého písňového hitu) - "Když nemůžeš, tak přidej víc". Vůbec nechápu, jak to všechno stíhá, ale stíhá to s láskou, úsměvem, laskavostí a obětavostí sobě vlastní - tedy nelze pominout, že i za podpory a pochopení své rodiny, zejména manžela Jaroslava. Sama jsem byla svědkem toho, jak si "adoptovala" sousedku seniorku jako kdyby to byl člen její rodiny, jak výborné vztahy má s bývalými "dětmi" z Dětského domova - dnes dospělými a sebevědomými lidmi - a nelze nezmínit, že i velmi úspěšnými. Její životní příběh je jen těžko uvěřitelný. Paní Sýkorová neměla snadný život - ve velmi raném mládí jí osud připravil obrovsky těžkou zkoušku, která by jinou mladou ženu psychicky poznamenala na celý život. Ona to překonala a začala pomáhat jiným. Dlužno podotknout, že celou historií její rodiny se line jako nitka pomoc bližním – např. jejího otce zachránili za války neznámí lidé před deportací do koncentračního tábora - a paní Sýkorová tento odkaz naplnila víc než maximálně. Já paní Sýkorovou obdivuji, vážím si jí a jsem ráda, že jsem ji poznala. A je obrovskou inspirací i pro moji rodinu a přátele. Zcela automaticky jsem začala pomáhat co se týká charity já i moji synové a to ještě více než dosud – kladné příklady táhnou a motivují.

+

Karin Bělasová

Přátelé o mě říkají, že jsem anděl, který slétl na zem. Ale andělé jsou bytosti, které nás chráni a plní důležitou funkci v našem životě. Chtěla bych se představit, jmenuji se Karin, je mi 42let a bydlím v krásné obci Hať u Hlučína. A právě zde jsme spolu s přáteli založili dobrovolný projekt Pomozte nám vrátit úsměv dětem s nímž jsme se rozhodli pomáhat dětem, ale i seniorům, onkologicky nemocným apod. navštěvami v podobě klaunů. I když s mým partnerem trpíme onemocněnim - epilepsií, víme, že jsou lidé, kteří jsou na tom v životě hůř, a proto jezdime dvakrát do měsice ve volném čase vracet úsměv do nemocnic. To vše s pomocí umělců, přátel (je nás už nyní 12 dobrovolníků) a bez nároku na honorář. Pořádáme dobročinné akce, koncerty, dobročinné běhy a z výtěžku pomáhame. I když jsem v plném invalidním důchodu s příjmem 3 500 Kč, přesto s pomocí přátel můžeme pomoci. Každý měsic stači 500 Kč, .abychom mohli udělat radost 50 lidem a to je přeci krásné.

+

Jana Lacinová

Jana Lacinová je energická žena plná nezdolného optimismu. Je ředitelkou obecně prospěšné společnosti Popálky, která pomáhá popáleným lidem. Ve třinácti letech jí při přelézání odstaveného vagónu zasáhl elektrický proud o síle 25000 voltů. Tahle rána do jisté míry předurčila její další život. Po dlouhé a složité léčbě a s jizvami na velké části těla zvládla dospět, vystudovat, vdát se, porodit a vychovávat tři děti a také založit úspěšnou celostátní společnost. Popálky pomáhají popáleným lidem a jejich blízkým vyrovnat se se sociálními, psychologickými a fyzickými následky úrazu a vrátit se co nejdříve zpátky k aktivnímu životu. Soustředí se nejen na fyzickou pomoc lidem s popáleninovými úrazy, ale především na vyrovnání se s psychickou zátěží spojenou s těžkostmi návratu do normálního života. Úzce spolupracují s Klinikou popálenin a rekonstrukční chirurgie Fakultní nemocnice Brno-Bohunice a se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska. Poradenské centrum je v Brně. Nedávno otevřela pobočku ve Žďáře nad Sázavou, kde funguje administrativní základna. Více na www.popalky.cz. Za úspěšnou práci letos dostal její tým Zlatý záchranářský kříž z rukou prezidenta ČR. Příběhy svých klientů prožívá Jana společně s nimi.

+

Iveta Bělovová Dolejší

Iveta by se měla stát ženou roku z mnoha důvodů. Za ten hlavní považuji způsob, jakým pozitivně mění život lidem okolo sebe – již přes 20 let pomáhá těžce zrakově postiženým lidem co nejlépe překonávat obtíže spojené s jejich handicapem. Dříve pracovala jako instruktorka prostorové orientace a sebeobsluhy, tedy učila lidi po ztrátě zraku chůzi s bílou holí, péči o vlastní osobu, o domácnost a byla pro ně velkou psychickou oporou v tomto těžkém životním období. Posledních 5 let je ředitelkou naší organizace TyfloCentrum Jihlava, o. p. s. Jsme organizace v Kraji Vysočina, která poskytuje akreditované služby zrakově postiženým lidem. Díky ní je zde tým profesionálních pracovníků, mezi které patříme. V Ivetě máme velkou oporu při naší práci a také velkou inspiraci. Celou dobu totiž dělá svoji práci nejen profesionálně, ale také s velkou láskou a zapálením. Věřím, že právě díky Ivetině vedení je náš kolektiv velmi stmelený. Jsme přátelé, v práci se podporujeme a vycházíme si vstříc. To samozřejmě také ovlivňuje atmosféru v práci, kterou vnímají a pozitivně oceňují naši klienti. Sami říkají, že se k nám rádi vrací. Iveta je také maminkou 11leté slečny Sofie, která jí dělá velkou radost a je jejím hnacím motorem. Iveta je krásná žena, která je krásná i zevnitř, nejen tváří. Dokáže dodat lidem okolo sebe pocit sebedůvěry a vědomí, že nejen zdraví lidé, ale i ti s handicapem mohou být úspěšní a šťastní ve svých životech. Jsme rádi, že máme tak bezvadnou šéfovou a věříme, že nám ještě dlouho takovou šéfovou zůstane. A kolik jiných firem existuje, kde se naprosto všichni zaměstnanci shodují v tom, že mají prostě nejlepší šéfovou?

+

Martina Muldoon

Martina Muldoon patří k těm, které vždycky srší dobrou náladou i energií. Je mámou dvou dospívajících dcer a už třetím rokem ředitelkou Gourmet Academy, prémiové školy vaření v centru Prahy, v níž můžete potkat ty nejlepší české šéfkuchaře. A nejen vy, ale také vaše děti, protože součástí školy je i Le Petit Chef Academy. A právě ta přivedla Martinu na krásný nápad: ne všechny děti se mohou na takový kurz dostat, ne všechny děti mají mámu s tátou, kteří by kurz zaplatili, a samozřejmě - ne všechny děti vůbec mají dobrý vztah jídlu a umí samy sobě něco uvařit. A mezi ty, které to potřebují nejvíc, patří bezpochyby děti z dětských domovů. Proto se na ně Martina zaměřila a už dva roky jezdí spolu s šéfkuchaři a svým týmem do dětských domovů a společně učí děti pracovat s jednotlivými surovinami, ukazují jim základní principy vaření a přispívají i k tomu, aby děti zažily tak zdánlivě banální pocit, jako „s někým si společně uvařit“. I Martinin počin je zdánlivě banální - dokud si neuvědomíte, jak velký vliv může mít na život mnoha dětí. A jakou měrou může jednou přispět k jejich samostatnosti…

+

Michaela Sochová

Svou manželku Míšu nominuji proto, že opravdu pomáhá tam, kde je to potřeba. Po několika letech práce učitelky na gymnáziu se rozhodla vystudovat ještě výchovné poradenství, protože se jí „její děti“, jak studentům říká, často svěřovaly se svými problémy a v pozici výchovného poradce se prý pomáhá daleko účinněji. Pak ve škole začala pravidelně se skupinkou dobrovolníků nacvičovat krátká divadelní představení, která poté se studenty předváděla nemocným dětem ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Na mateřské dovolené potom přemýšlela, jak potenciál velké školy s mnoha studenty využít k dobrým věcem v ještě větší míře. Po návratu do práce svoje nápady zrealizovala. Se studenty pravidelně pořádá charitativní pečení (doma proto po večerech pečeme, stříháme a malujeme výzdobu atd.), jehož výtěžek putuje k nadaci Dobrý anděl, s dalšími studenty pravidelně připravuje zábavná dopoledne pro žáky ZŠ Daneta, kde se vzdělávají děti se zdravotním postižením. S jinými studenty zase zorganizovala přímo ve škole Odpoledne pro děti a rodiče, jehož výtěžek putoval na Dětskou kliniku FN v Hradci Králové a oddělení za ně nakoupilo pomůcky, které pomáhají nedonošeným dětem. A už teď má plno nápadů na další školní rok. Podobnému smýšlení učí i naši pětiletou dceru. Vysvětlila jí, proč je dobré pomáhat, a výsledkem bylo, že na Odpoledne pro děti a rodiče naše dcerka darovala kufřík plný figurek z Kinder vajíček. Ty udělaly radost dětem, které se akce účastnily. Největší radost Míša má, když někdo u pomáhání zůstane. Nedávno se například dozvěděla, že studenti, se kterými docházela hrát scénky do nemocnice, tam stále chodí jako dobrovolníci, i když jsou dávno dospělí. Doma vždy říká: „Mám dvě možnosti. Buď studentům ukážu obrázek v učebnici, jak se babičce vysypal nákup a někdo jí ho sbírá, a řeknu, že je dobré pomáhat. Nebo je za tou babičkou přímo vezmu. Tak já si jen vybrala to druhé.“


+

Michaela Chovancová

Michaela doslova vydupala ze země obecně prospěšnou společnost Dejme dětem šanci, která již sedm let pomáhá dětem a mladým dospělým z dětských domovů - bez dotací, příspěvků státu. Její energie, cílevědomost i nasazení rozhodně zaslouží ocenění. Mimo svých třech dětí vychovává s manželem již čtyři roky pětiletou holčičku v pěstounské péči.  

+

Petra Petrušková

Ráda bych nominovala svou sestru Petru. Když pracovala v personální agentuře a dělala pohovory s ženami po mateřské, často viděla jejich nízké sebevědomí. Dříve tomu nerozuměla, než se stala matkou 3 dětí a pochopila. Už při druhém dítěti otevřela neziskovku Lumpíkov, která pomáhá rodinám a hlavně ženám, zvládnout přechod z práce do domácnosti a naopak. Kromě přednášek, které pomáhají s výchovou, realizuje vzdělávací kurzy pro ženy po mateřské, pomáhá jim s návratem na trh práce a hlavně se znovunabytím sebevědomí. Vždy, když zjistí překážky, které stojí ženám v cestě, řeší je. Školky berou děti od 3 let, jsou otevřeny do 16 hodin. Otevřela dětskou skupinu pro děti od 2 let otevřenou do 17 hod. Nemají ženy kam dát děti o prázdninách, kdy jsou školky zavřené? Realizuje příměstské tábory. Nemá děti kdo vyzvednout z družiny, když žena pracuje déle? Od září otevírá dětský klub a děti budou vyzvedávat ze škol přímo chůvičky a budou pro děti realizovat program. Nastávají i složitější životní situace, když je např. v rodině domácí násilí. Vytvořila proto tým psycholožek s právníkem, který těmto ženám pomáhá problém vyřešit. Kromě zaměření na rodiny pomáhá i tělesně postiženým, které aktivně zaměstnává. Tito lidé u ní pracují jak na pozicích chův, tak i lektorů. Děti se učí tomu, že paní učitelka může být na vozíčku a postižení lidé mohou dělat práci, která je baví. Svůj projekt nebere jako práci, pojem neziskovky je zde opravdu na místě. Aby mohl Lumpíkov fungovat, musela si k tomu vzít ještě další práci, aby bylo z čeho Lumpíkov dotovat. Nevzdala se a bojuje dál. Pro mě, i pro ty, kterým pomohla, je už teď Ženou roku a nejen tohoto.

+

Marcela Šmídová

Marcela je skromná a velmi pracovitá žena, která stojí pevně na svých nohách a věnuje svůj čas budování smysluplné a slušné firmy a vytváření komunity žen v našem městě (www.pracovnaplzen.cz), abychom si byly nápomocné a inspirací navzájem. Zároveň si umí najít čas na sebe i na rodinu. Zvládla několik osobních krizí, které ji nepoložily, ale posílily. Aktivně vytváří lepší budoucnost pro nás pro všechny a její laskavé srdce, a to jak pomáhá potřebným, může být velkou inspirací (Hospicová péče Domov, Dětské centrum Plzeň) nám všem. Marcela je pro mě osobně symbolem moudrosti a takové krásy, která není pomíjivá, protože pochází z nitra.

+

Dagmar Herrmannová

Dagmar Herrmannová je uznávanou expertkou na vzdělávání dětí s těžkým kombinovaným postižením, pro které založila nadnárodní organizaci Smiling Crocodile, jež provozuje stejnojmenou školu a školku pro děti s postižením zraku či sluchu v kombinaci s mentální retardací a často s dalšími zdravotními komplikacemi, kterých je v Čechách nedostatek. Tento projekt je její osobní charitativní činností vedle zaměstnání - pracuje jako manažerka vzdělávání ve firmě, která pro postižené děti vyrábí sluchové pomůcky.

+

Jana Najbrtová

Jana vybočuje z davu lektorek jógy už jen svým nápadem rozcvičit osoby ve starobním a invalidním důchodu. Ve svém projektu Seniorem s radostí, do kterého neváhala v pouhých pětadvaceti letech vložit všechny své úspory, se navíc zaměřila na ty nepříliš movité, kteří jen tak tak vyžijí ze svých penzí a za své lekce plné cviků šitých na míru nemusí u Jany zaplatit ani korunu. Svým nadšením strhla pro svůj projekt a jeho aktivity nejen spoustu svých cvičenců, ale i spolupracovníků a to z řad lékařů, fyzioterapeutů i nutričních specialistů a lektorů, kteří pro seniory pravidelně a samozřejmě zdarma zajišťují přednášky a lekce. K Janě se navíc přidávají i další jógová studia a fitness centra, což je důkaz že se pohled společnosti na starší generaci pomalu, ale jistě mění.

+

Lucie Stejskalová

Nominuji svou ségru Lucii z několika důvodů. Od malička je mým velkým vzorem, mou inspirací a mou nejlepší kamarádkou. Je mnoho věcí, pro které si jí vážím. Jednou z nich je její velké srdce a potřeba pomáhat druhým. Přesto, že by se svým vzděláním a svými schopnostmi mohla pracovat v komerční sféře a vydělávat velké peníze, rozhodla se, že její místo je někde jinde. Vybudovala a stala se koordinátorkou projektu Nocleženka, který zajišťuje lidem bez domova nocleh v teple. Díky jejímu neutuchajícímu nadšení a zápalu se podařilo poskytnout nocleh 30 000 lidem bez domova a zachránit je tak před umrznutím. Myslím si, že je to opravdu velká věc a proto si zaslouží pozornost.


+

Alžběta Humlíčková

Odstěhovala se do malé obce, kde koupila starší stavení a postupně vybudovala a zřídila soukromý domácí útulek pro zvířata v nouzi, o která se s celou svou mladou rodinou s láskou a péčí stará. Přes všechno emoční vypětí a starosti s provozem útulku je to snad nejpozitivněji působící člověk, jakého znám. To je asi i důvod, proč tuhle práci může dělat. Moc fandím.

+

Klára Mlýnková

Klárka založila a vede nadační fond Lepší senior, který školí seniory po celé ČR. Hlavním posláním je učení pozitivity a kladnému přístupu k životu. Od nového roku proškolila Klárka s kolegou seniorem Zdeňkem více než 1200 seniorů. Klárka do své práce dává celou svou duši i srdce, pro druhé by se rozdala a vždy má dobrou náladu, kterou předává dále. K tomu studuje vysokou školu a aktuálně pracuje na diplomové práci. Proč by cenu měla dostat právě Klárka? Je to superžena.

+

Marie Imbrová

Marie je afrikanistka, je bývalá Chargé d´affaires v Nairobi, v Keni a později v Harare v Zimbabwe. Tam také směřuje její pomoc. V lednu roce 2009 slíbila v tamní vesničce Tengenenge, kde vznikla kolonie sochařů, že se postará o místní děti a postaví jim školu. Založila kvůli tomu v roce 2010 Klub přátel Tengenenge v ČR (www.tengenenge.cz), jehož členové podporují výuku a školní docházku tamních dětí a spolu se sponzory udržují v chodu předškolní zařízení, které Klub financuje. V současné době se rozhodla opustit dosavadní práci (ředitelka Kulturních zařízení města Roudnice) a věnovat se už pouze charitativní činnosti. Je to úžasná, silná, pracovitá žena, která si nominaci rozhodně zaslouží.  

+

Ivana Tremlová

Ráda bych nominovala svou blízkou kamarádku Ivanu. Ivana napsala a vydala v samonákladu již 3 knihy z toho dvě s charitativním podtextem. První s názvem "Kuchařka pro nejmenší" , kterou tvořila společně s několika maminkami a druhou s názvem "Česko vaří a pomáhá", do které přispěli i některé známé tváře svými recepty. První knihou podporuje spolek Linky bezpečí z.s a druhá je věnována psím útulkúm skrze nadační fond Pes v Nouzi. Z prodeje každé knihy jde na konkrétní nadaci přesně daná částka. Jako maminka samoživitelka, navíc s autistickým synkem a 15 letou dcerkou, pomáhá i nadačnímu fondu Pes v Nouzi dlouhodobě a bez finančních nároků, a to grafikou, či třeba aukcemi, které pejskům v útulcích přinesly potřebné věci za více jak 70.000 Kč během 2 let. Spolku Linky bezpečí díky prodejům své "Kuchařky pro nejmenší" za loňský rok předala první částkou ve výši 60.000 tisíc korun. Nyní pořádala 1 ročník charitativního prodejního bazárku ve svém rodném městě Mělník. I když kolikrát potřebovala sama pomoci, myslela vždycky i na druhé a je stále plná energie tvořit a vymýšlet další a další projekty pro pomoc druhým. Je to žena s velkým srdcem a zaslouží si být právě proto viděna.

+

Taťána Gregor Brzobohatá

Taťána navázala na svou misi Miss World, v rámci které pomohla vyfundraisovat miliony dolarů na charitativní projekty po celém světě, a založila vlastní nadaci Krása pomoci. Ta již 10 let pomáhá seniorům v České republice. Za dobu svého působení nadace rozdělila mezi neziskovky, které pomáhají seniorům, částku přesahující 30 milionů korun. Dále rozběhla vlastní projekt Doma bez obav, který pomohl tisícům osamělých seniorů, aby mohli žít v domácím prostředí a důstojně. Vedle pomoci seniorům Taťána vystupuje jako SDGs ambasadorka a pomáhá propagovat Cíle udržitelného rozvoje v České republice. Pokračuje tak její spolupráce s OSN, která začala již v roce 2015, kdy jako první zástupce české NGO vystoupila na půdě OSN v New Yorku a představila činnost nadace. Taťána je jedinou mezinárodně známou českou osobností, která se dlouhodobě zaměřila na pomoc seniorů a je i tímto zaměřením fenoménem své doby a mladé generace. I díky tomu byla označena světovou mezinárodní organizací World Network of Young Leaders and Entrepreneurs (WNYLE) jako mezinárodní lídr mladé generace. Vystupuje jako speaker na různých konferencích v ČR i v zahraničí a jejím tématem je často také podpora žen. Je důležité, aby ženy nemusely bojovat se stereotypy a měly možnost skloubit pracovní a rodinný život.

+

Jarka Švarcbachová

Ženou roku nominuji Jarku a to proto, že více jak rok bez jakékoliv mzdy téměř sama rozjížděla a vedla organizaci Seňorina, která pomáhá seniorům s demencí prožít ještě radostný čas. U Jarky je vidět smysl toho, co dělá, šíří naději, že i s takhle těžkou diagnózou, jakou je demence, má každý den smysl a každý si zaslouží prožít život důstojně. Posledních několik let se věnuje individuální i skupinové podpoře osobního rozvoje, kariéry a uplatnění ve společnosti a na trhu práce jako akreditovaný kouč. Vedla projekty zaměřené na aktivní a důstojné stárnutí, na zaměstnanost pečujících a po padesátce. Staví na respektu, individuálním přístupu a nových poznatcích v oboru s jediným cílem: aby se klientům i jejich blízkým navzdory neúprosné diagnóze v rámci daných limitů dobře žilo. Ukazuje, že sociální služby jdou dělat i jinak - rodinná atmosféra a klienti zapojení do každodenních činností jsou díky ní samozřejmostí v Centru Seňorina. Jarka je mimořádná žena, které si vážím. Vše, co dělá, dělá s opravdovostí a vždy alespoň na 120%. Jarka je optimista s inspirujícími myšlenkami a nápady.

+

Tereza Melišová

Jít příkladem... Lehce se to říká, hůř koná. Tereza Melišová zvládá obojí. Nejen, že učí svého syna, že je potřeba vnímat své okolí, ale postupně to učí i další a další lidi, kteří se k ní připojují. Se svými kolegyněmi pomáhá nejen neurochirurgickému dětskému oddělení nemocnice Motol, ale také Fakultní nemocnici Hradec Králové, dětem z Klokánku v Teplicích, Azylovému domu pro matky s dětmi v Hradci Králové, ale stala se také Dobrým andělem, či ji není lhostejný osud lidí bez domova.

+

Hana Ulmanová

Hanku znám poměrně dlouho a musím říci, že jsem ji nikdy nevnímala jako někoho, kdo se potýká s nějakými zdravotními problémy. Mnoho let pomáhala různým neziskovým organizacím, pracovala jako manažer umělců a vychovala dvě děti. Před dvěma lety založila Nadační fond Sudička, což v dnešní době tisíce neziskovek, považuji za docela odvážné. Aby se Hanka mohla pustit do založení a úspěšného startu, financovala vše ze svých vlastních prostředků a nakonec se jí povedlo v poměrně krátké době zrekonstruovat oční uveální ambulanci ve VFN Karlovo náměstí, která se zaměřuje na pomoc pacientům s uveitidou, se kterou se sama Hanka léčí skoro třicet let. Ač má sama zdravotní potíže, snaží se ze všech sil sehnat peníze na přístroj Flaremeter, který tady v České republice není a byl by velkým pomocníkem právě při vyšetření uveitidy. Jsem přesvědčená, že Hanky odhodlání by si zasloužilo ocenění za to, jak se snaží pomoci druhým.

+

Dagmar Šeberová

V celém svém životě jsem nepoznala tak obětavou, pracovitou a bezvýhradně milující ženu, jakou je paní Dagmar Šeberová, jejíž široké srdce tluče pro opuštěné a týrané kočky. O kočičí útulek Opuštěná a léčebná zvířata, o.p.s., který sídlí v areálu Psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích, se dennodenně, nezištně a svědomitě stará již neuvěřitelných 24 let. Milovaným kočičím svěřencům, kterých se v útulku v současné době nachází zhruba 97, zasvětila bez nároku na honorář nejen svůj život, ale i veškerý svůj volný čas. Vždyť už více než čtvrt století nebyla nikde na dovolené, ani si jen tak posedět s kamarádkami na kafíčko. Na to zkrátka nemá kvůli vyššímu a především ušlechtilejšímu zájmu čas. A to proto, aby den co den, a to i o víkendech a svátcích, bez ohledu na to, zda se cítí zdravá či nemocná, vyrazila po páté hodině ranní do útulku a postarala se o veškeré blaho a komfort kočiček, které na její příchod už netrpělivě čekají. Následuje nikdy nekončící kolotoč krmení, úklidu a veškeré myslitelné péče, zahrnující i drobná ošetření či „vypiplávání“ maličkých koťátek, která by bez lidské pomoci nepřežila. O všechny kočičky je perfektně postaráno, jsou naočkované a kastrované, o jejich zdraví se stará veterinární lékař. Paní Šeberová se tak domů vrací až po osmé hodině večer, a pokud má službu, tak v útulku, jehož provoz je kompletně hrazen z darů dobrých lidí a stojí ročně zhruba 750 tisíc korun, i přespává. Veškerou práci pro opuštěné kočičí miláčky vykonává zdarma jenom ze svého přesvědčení, že každý živý tvor na této planetě si zaslouží ten nejlepší možný život.

+

Věra Kadlecová

Vlastně ani nevím, jakou funkci má paní Věra Kadlecová v obecně prospěšné společnosti Velvet Smile, ale pro nás je hlavou, avšak hlavně duší a srdcem smysluplné pomoci, laskavosti, dodáním naděje a sebevědomí. Za vše bych vyzvedla alespoň unikátní projekt "Maminko, usměj se!", jenž sdružuje (nejen) rodiny starající se o nemocné a/nebo postižené děti a dává tak notnou dávku energie, nápadité podpory, milého relaxu a radosti do náročných dnů a to vše i přes velkou pracovní vytíženost paní Věrky. Pro nás je paní Věrka Kadlecová neobyčejnou a inspirativní ženou nejen kvůli tomu, že nemyslí sama na sebe, ale stále zůstává sama sebou: krásnou, říznou fanynkou hokejového klubu a majitelkou obrovského psiska, která vám "jen tak mimochodem" napíše: ,,....a termín na masáž nepotřebujete?"

+

Petra Glosr Cvrkalová

Petra je zakladatelkou Nadačního fondu VRBA, který poskytuje praktickou pomoc a podporu ovdovělým rodinám s dětmi. Sama si před čtyřmi lety prošla těžkou životní situací, kdy z vteřiny na vteřinu přišla o manžela a ve 31 letech se stala vdovou. Hlavně díky svým dvěma dcerkám dokázala přijmout tuto životní zkušenost jako výzvu k novému startu. Postupně začala poznávat, co všechno trápí mladé maminky a tatínky, když náhle ovdoví a zjistila, že v celé Evropě neexistuje organizace, která by se zaměřovala zejména na praktickou pomoc pro ovdovělé rodiny. Petra tedy neváhala a během velmi krátké doby založila dvě organizace, které tyto služby poskytují - spolek Zpátky do života a Nadační fond VRBA. Po dvou letech praktické pomoci ovdovělým lidem s dětmi se jí podařilo přivést více než 40 rodin na cestu zpátky k radosti ze života. V tuto chvíli se díky nadačním projektům Hospodyně do ovdovělých rodin, Po.Mo.C a Daruj kousek sebe tato praktická pomoc šíří již po celé republice. V naší zemi evidujeme na 25.000 ovdovělých lidí do padesáti let věku, a to není malé číslo. Právě kvůli těmto lidem bych si moc přála, aby se Petřina práce zviditelnila, dostala více do povědomí lidí a získala tak větší možnosti pro pomoc potřebným. Já sama jsem o existenci nadačního fondu VRBA v době manželovy smrti neměla ani tušení. A že bych její pomoc velice uvítala a potřebovala! Když jsem Vrbu objevila, byla jsem nadšená z pomoci, kterou nabízí a ze skutečnosti, že se někdo zabývá tématem, které je v naší společnosti opomíjené.  

+

Renata Oulehlová

Je to nejlepší žena, jakou jsem v životě poznala, se kterou mě poutá 47 leté přátelství. Je obětavá, nezištná, již od dětství se zastávala slabších a to jí zůstalo dodnes. Věnuje veškerý volný i pracovní čas zejména pomoci starým , nemocným a umírajícím lidem, rodinám s nemocnými dětmi a dětem s nemocnými rodiči. Založila dobrovolné sdružení "Střípky", které pomáhá již přes 12 let starým, opuštěným či osamělým lidem, které navštěvují dobrovolníci doma, v nemocnicích, v LDN, domovech důchodců, kde si s nimi povídají, pomáhají jim, pořádají pro ně programy, organizují výlety... Dále tato úžasná žena zavedla v našem městě "Senior expres", který již napodobují i další města, založila organizaci Motýl, která zajišťuje domácí hospicovou péči pro umírající, takže mohou strávit poslední dny života se svou rodinou a bojuje za vybudování důstojného hospicového zařízení v našem kraji, za vybudování domovů pro seniory a spoustu další užitečné práce ve prospěch potřebných. A to vše nezištně a z lásky k lidem. Nejde vše ani vypsat a jednotlivé příběhy rodin, kterým pomohla, by vydaly na román. Tato žena si určitě zaslouží nominaci (a podle mě i výhru) v kategorii Charita.

+

Dominika Farkasová

Důvod, proč jsem se přihlásila, souvisí s dobročinným projektem "Stůl pro jednoho" na pomoc lidem bez domova, jenž jsem založila ve spolupráci s neziskovou organizací Naděje. Projekt funguje zatím v Praze a Topolčanech. Hledám provozovny stravovacího charakteru, které darují porci teplého jídla několikrát do týdne předem vybranému člověku bez domova, právě prostřednictvím organizace Naděje nebo spolupracující komunity Sant`Egidio na Slovensku. Projekt vznikl na základě mé spontánní myšlenky - dostat teplé jídlo mezi lidi bez domova, kteří žijí na ulici. V projektu je v současné době zapojených dvanáct provozoven, které darováním jednoho teplého jídla denně pomáhají člověku bez domova nehladovět a podporují jeho snahu o znovuzačlenění do společnosti tím, že ho přijmou jako hosta v restauraci a nechají ho v klidu najíst mezi platícími zákazníky. Klienti projektu, kteří do provozoven dochází, jsou účastí motivováni k zodpovědnosti a k péči o svůj zevnějšek. Musí přicházet v domluvený čas a v přijatelném hygienickém stavu. Někteří na základě účasti začali aktivně vyhledávat a získávat pracovní nabídky a mohou si již hradit ubytování, tedy od základu změnili svou životní situaci. Takto projekt mění i odmítavý pohled společnosti na lidi bez domova a pomáhá částečně řešit také problematiku plýtvání jídlem v restauracích. Proč bych měla vyhrát právě já? Kromě narození mého syna, je projekt "Stůl pro jednoho" druhou věcí, na kterou jsem ve svém životě nejvíce pyšná a chtěla bych rozšířit povědomí o něm a zapojit co nejvíce dalších provozoven, abychom mohli pomáhat dalším lidem, kteří nemají domov, chybí jim kvalitní strava a nedostali prostor změnit svůj život k lepšímu.

+

Linda Obrtelová

Linda je ředitelkou neziskové organizace Mezi námi ops. Díky její skvělé myšlence, velkému nadšení a schopnostem se jí podařilo vybudovat organizaci, která rozdává radost. Zabývá se propojováním generací a to zejména té nejmladší s tou nejstarší. Linda je nevyčerpatelnou studnicí nápadů a inspirací. Za pět let se jí podařilo vybudovat společnost s pevnými základy a velkou budoucností a přitom ani trochu neztratila na své přirozené "lidskosti". Je to empatická, přátelská a cílevědomá žena s obrovským srdcem, která prostě ví, co chce. Má ráda výzvy a práci na seberozvoji. Své práci dává ze sebe maximum a přitom k údivu svého okolí zvládá být ještě úžasnou milující matkou svých dvou dětí. Linda kolem sebe šíří pozitivní energii, kterou dokáže "nakazit" své okolí. Je to úžasný a obdivuhodný člověk!



+

Lucie Zelinková

Lucii vždycky přitahovala média. Pracovala ve zpravodajství, prošla několika deníky i televizními stanicemi, ale jejím největším koníčkem byly vždy knihy a blogování o knihách. K blogu tak brzy přibyl i účet na instagramu @luciezel, který pravidelně plní knižním obsahem a pomáhá tak lidem zorientovat se na knižním trhu. Díky těmto svým aktivitám také dostala pracovní nabídku, která se neodmítá - je produktovou manažerkou knihkupectví Martinus.

+

Nikola Kružberská

Je skvělou motivací pro všechny, kdo se sebou chtějí něco udělat, maminky (nejen) na mateřské dovolené a všechny běžce. Založila si blog, kde ukazuje, že i s malými dětmi se dá aktivně sportovat a závodit na regionální úrovni. Přibližuje běžcům aktuální témata, která je zajímají nebo trápí a přináší svůj pohled na dnešní běžecký svět. Její blog: www.maratonmama.cz

+

Sandra Selinger

Sandra vystudovala vysokou školu, ale účetnictví a daním se v životě rozhodně věnovat nechtěla. Nechala se tedy zaměstnat jako uklízečka v hotelu. Časem se svou pílí vypracovala až na provozní hotelu. Práce ji bavila, ale také vysilovala, a tak se ve volných chvílích uklidňovala pečením koláčů. A kamkoliv šla, brala některý ze svých sladkých výtvorů s sebou jako dárek. Jeden z nich se dostal až k majitelce jógového studia, která si jich poté od Sandry objednala hned několik. Z náhodné objednávky se stala tradice a když už Sandra jezdila pravidelně do jógového studia se svými koláči, pořídila si permanentku a začala se józe věnovat. A to tak, že se vypracovala na lektorku jógy. Ze dne na den tak dala v hotelu výpověď a začala se józe a pečení koláčů věnovat naplno. Svými koláči dnes zásobuje brněnské kavárny, ale má za sebou i pečení na svatby a další velké akce. Najdete ji na fb: Sandra peče koláče.

+

Katrin Žabenská

Katrin Žabenská je elitní tanečnice, lektorka taneční a sportovní akademie K+K Labyrint Ostrava a držitelka mnohé řady významných ocenění a úspěchů na různých národních, mezinárodních i světových soutěžích. Katrin Žabenská - rodačka z Rychvaldu je mnohonásobná mistryně České republiky, Evropy a světa. Již 12x se probojovala jako jediná z ČR na mistrovství světa v latino tancích a obhájila 12-tý titul Mistr světa a za rok 2017 je držitelkou nejvyššího ocenění v tanečním sportu. V Českém tanečním sportu je na nejvyšší příčce a po dvacaté obhájila titul Mistryně ČR za rok 2018 a je úřadující mistryní ČR v Salsa Shine Solo. Patří mezi lektory národního týmu, kde trénuje děti již od 5 let a má za sebou obrovský úspěch svých svěřenců, kteří bojují na národních i mezinárodních soutěžích a získávají ty nejvyšší ocenění - za rok 2017 vybojovali t itul vícemistrů světa v dětské a juniorské kategorii. Patří také do týmu, který se věnuje a pracuje s handicapovanými dětmi a mládeží. Věříme, že Katrin Žabenská dělá čest městu Ostrava, Moravskoslezskému kraji i celé České republice a reprezentuje ve světě naši vlast v těch nejlepších barvách. Katrin je člověk s obrovským srdíčkem, který rozdává pozitivní energii a radost všem ve svém okolí. Věřím, ze si zaslouží titul Žena roku 2018 .

+

Linda Nezhybová

Lindě se před pár lety podařilo pozměnit kariéru a skloubit práci se svým největším koníčkem - cestováním. Jejím životním stylem se tak stalo digitální nomádství, při kterém může být stále na cestách a přitom se na volné noze věnovat tvorbě a výuce grafiky, učení jógy a koordinaci projektů v neziskové organizaci Hearth.net. K tomu se věnuje ještě svým projektům Psaní Hravě, což je online kurz psaní všemi deseti formou her a Nomadka.cz, v jehož rámci Linda inspiruje k hledání své cesty ostatní lidi, pro které pořádá i workshopy a cestovatelské přednášky. Splnil se jí také velký sen a to moderovat.

+

Lucie Čambálová

Luciiným velkým koníčkem bylo vždy cestování. K založení vlastní cestovní agentury ČambiTour ji ale přiměla až osobní negativní zkušenost se službami jisté "cestovky". Navíc si uvědomila, že to je přesně to, co chce v životě dělat - i když maličko jinak a rozhodně netradičně. Jejím cílem je poskytovat svým klientům dovolené bez chybičky - klient jí prostě detailně popíše, co by si od dovolené představoval a Lucie se už o všechno další postará a zařídí dovolenou na míru. Sama také stále cestuje a dál se dovzdělává v cestovním ruchu, jen aby svým klientům mohla dopřát zážitky, na jaké už nikdy nezapomenou. Založila proto také projekt Monopoli.cz, jehož prostřednictvím nabízí autentické ubytování v historickém centru stejnojmenného jihoitalského města. Pokud vám zrovna nevymýšlí zájezd, píše reportáže pro cestovatelský časopis, fotí či bloguje na Tohlenevymyslis.cz nebo přednáší na vysokých školách.

+

Janina Černá

Janina měla 13 let velmi vážné poruchy přijmu potravy. Střídala se u ní anorektická fáze s bulimickou. Při anorektické fázi klesla váha k 42kg při výšce 166cm. Při bulimické fázi bylo její maximum 82kg, s tím, že přibrala 30kg za dva měsíce. Zdá se to až nemožné, ale bohužel to možné je a Janina je toho živým (naštěstí) důkazem. Díky cestě do Austrálie našla nový styl stravování, který jí změnil život. Janina je již 5 let cukrfree, cítí se velmi skvěle a co je nejdůležitější, je zdravá a plná energie. Janina založila food blog cukrfree.cz , aby se o tomto stylu stravování dozvědělo více zájemců. Pomohla tak mnoha lidem zbavit se závislosti na cukru. Tito lidé mají konečně lepší život a cítí se lépe. Já jsem jedna z nich, a proto jsem se rozhodla Janinu nominovat ŽENOU ROKU. Pro mě je velkým vzorem, velmi ji obdivuji a jsem moc ráda za její blog, skvělé recepty a úžasné dvě kuchařky, které vydala. Díky Janině a cukrfree stravování nemám již 7 měsíců žádné bolesti hlavy, zbavila jsem se depresí a jsem plná energie. Doufám, že se cukrfree dostane ještě mezi širší společnost a každý si uvědomí, jak je cukr nebezpečný.


+

Monika Růžičková

Monika v roce 2017 dostala velkou důvěru a příležitost, když byla kapelou Linkin Park zvolena za jejich oficiální ambasadorku pro Českou republiku. Tuto poctu bere jako poslání, nikoliv práci. Pomáhá prolomit jazykovou bariéru mezi kapelou a fanoušky. V současné době se dvěma fanynkami připravuje vzpomínkový koncert na Chestera Benningtona. Monika je vegetariánka a velká milovnice psů. Podporuje útulky a azyly a žádná kauza týraných psů, či množíren ji nenechá chladnou. Aktivně také díky online peticím a sociálním sítím bojuje proti trhu se psím masem v Asii.



+

Karolína Tomascová

Karolína jako mladá dívka založila blog o spodním prádle. Ten měl nakonec takový úspěch, že se společně s maminkou Irenou rozhodla otevřít vlastní obchod se spodním prádlem pod příznačným názvem „Správná podprsenka“. Karolína pomáhá ženám najít nejen padnoucí podprsenku, ale často také ztracené sebevědomí. Začala podnikat již ve svých 21 letech. Ze začátku bylo nejtěžší zaplnit obchod spodním prádlem. Chtěla mít rozsáhlou velikostní škálu a to znamenalo dovážet většinu zboží ze zahraničí, převážně z Anglie, kde se běžně vyrábí i velikosti jako „J“ nebo „K“. Některé firmy nechtěly vůbec prádlo do Česka dodávat. Jelikož s maminkou začínaly od nuly a bez zkušeností, nebylo to jednoduché. Navíc byly první rok a půl na všechno samy. Kromě prodeje v obchodě Karolína sama tvořila webové stránky, první eshop a také třeba natáčela a stříhala videa. Dnes má v obchodě pět asistentek, rozjetý eshop a zakládá si nejen na kvalitním poradenství, ale především prozákaznickém přístupu. Díky tomu je pro ni stále nejlepší reklamou doporučení zákaznic, které se k ní do obchodu rády vracejí. Karolína také v rámci marketingu ráda ukazuje spodní prádlo na ženách různých postav a v obchodech pořádá také semináře a školení pro ženy, aby se naučily mít rády svoje tělo a dívaly se na sebe více pozitivním pohledem.


+

Giang T.H. Tranová

Je mi 26, jsem svobodná, mladá žena. Letos jsem si založila svou společnost a stala se tak zároveň čerstvou podnikatelkou, kde i povedu svůj první vlastní podnik (bar), do kterého jsem investovala veškeré úsilí a vášně do oboru. Život nebyl nikdy úplně fér a taky nebude. Nastaví vám tolik překážek a je na vás, jak je zdoláte. Buď bojovat dál i když vás neustále sraží k zemi nebo se vzdát. Své sny jsem se nevzdala, jsou pro mě výzvou a výzvy miluji. Jsem na sebe hrdá, na to co mám dneska - nezávislost, uznání a to, že jsem úspěšná. Nebojím se říct o sobě, že jsem ambiciozní a cílevědomá, spolehlivá a odpovědná. Povahově vyrovnaná a klidnější, která se snaží lidem ve svém okolí vyhovět. Vždycky si promyslím každý svůj krok než něco udělám. Svou práci beru vážně, mám vždy smysl pro povinnost. Čestnost a odpovědnost jsou mou prioritou. Jsem vždy přátelům a rodině nápomocná a spolehlivou oporou. Kromě toho mám ráda inteligentní humor a líbí se mi umění, která nepostrádá vtip.